Dům stojí v ulici Avenue de la Toison d’Or mezi dvěma historickými branami, proto se jeho architekti snažili na jedné straně vnést do prostředí jasný moderní prvek, ovšem zároveň reflektovat jeho vzhledem historické prostředí, do nějž je stavba zasazena. Proto na fasádě můžeme spatřit pravidelně se opakující prvky ve zlatavé barvě, jež mohou někomu připomínat vztyčené palmové listy, anebo balóny.

Jejich cílem je nejen orámovat balkóny, ale také navodit dojem, jako by budova byla tak lehká, že se může každým okamžikem vznést k nebi.

Zúžení na úrovni nejspodnějších podlaží pak umožňuje vytvořit velké prosklené plochy, které si vyžádal jejich komerční charakter.

Fasáda domu zaujme na první pohled svým vzhledem.

Fasáda domu zaujme na první pohled svým vzhledem.

„V architektuře máme tendenci upřednostňovat abstrakci před obrazností. Ovšem na fasádě budovy La Toison d’Or směřující do ulice jsme chtěli prozkoumat právě prostor mezi abstraktním a obrazným, abychom vytvořili momenty tichých narážek na obrazy,” vysvětluje Ben van Berkel.

Zlatavé útvary jednak rámují balkóny bytů a jednak vizálně nadnášejí budovu.

Zlatavé útvary jednak rámují balkóny bytů a jednak vizuálně nadnášejí budovu.

Vzhled domu přitom není tak zcela jednotný, jak by se při pohledu z ulice mohlo zdát. Zatímco základní linie na vnější fasádě jsou orientované vertikálně, směřování základních linií na vnitřní straně, do dvora, je horizontální.

Fasáda směřující do zahrady má na rozdíl od čelní více tradiční, horizontální uspořádání.

Fasáda směřující do zahrady má na rozdíl od čelní více tradiční, horizontální uspořádání.

Budova postavená na ploše 5800 m2 nabízí celkem 48 000 m2 plochy podlah, z čehož 13 000 m2 je vyhrazeno pro komerční účely.

Dětský koutek má úctyhodných 1040 m2, v podzemí může najednou parkovat až 330 vozů, dalších 2950 m2 zabírá zahrada ukrytá ve vyvýšeném dvoře. V domě je 72 bytů rozličných velikostí, od 50 do 750 m2.

Přirozeným centrem každého bytu je otevřená kuchyňská zóna.

Přirozeným centrem každého bytu je otevřená kuchyňská zóna.

FOTO: Eva Bloem

Architekti zdůrazňují svou snahu o přivedení maximálního množství denního světla do všech bytů. Proto jejich výška nikde neklesá pod 2,7 metru, u jednotek směřujících do ulice jsou to pak minimálně tři metry.

FOTO: Eva Bloem

Zajímavě jsou řešeny jednotlivé bytové jednotky. Centrem každé z nich je otevřená kuchyňská zóna vytvářející neformální zábavný prostor podporující přirozený pohyb po všech částech každé domácnosti.

Architekti vtiskli interiéru ladné křivky, v nichž připomínají hlavní motiv použitý na fasádách.

Architekti vtiskli interiéru ladné křivky, v nichž připomínají hlavní motiv použitý na fasádách.

FOTO: Eva Bloem

Aby dům kladl co nejmenší nároky na provoz, hleděli architekti na to, aby byl důkladně zaizolován. Stavební otvory jsou všude vyplněny izolačními trojskly. Stejně tak je objekt izolován akusticky. Vzhledem k umístění na rušné ulici to zvláště v jeho rezidenční části bylo nezbytné.

Obě části, jak komerční, tak rezidenční, jsou pak obsluhovány kogeneračním systémem, jehož jádrem je spalovací motor vyrábějící ze zemního plynu jak teplo, tak elektrickou energii. Jako stavební materiál pak použili beton s přídavkem skelných vláken.

Návrh budovy

Návrh budovy

FOTO: UNStudio