Článek
Charakteristickými rysy domu jsou oblé stěny, jež se v horní části spojují v hřeben, zatímco dole jsou propojeny podlahou. Dům tvoří jeden celek, takže jej lze kdykoli vyzvednout, naložit na nákladní auto a převézt kamkoli jinam.
Drobný, nenápadný dům připomíná svým tvarem kokon housenky.
Jako hlavní stavební materiál designér použil dřevo a produkty na jeho bázi. Nejprve vztyčil kostru z lepeného lamelového dřeva. Na ni z vnitřní strany připevnil prkna, jež nejsou povrchově nijak ošetřena, pouze bíle pigmentována pomocí lněného oleje. Prkna pomáhají zátěž stavby rozložit do větší plochy a tím zvyšují její stabilitu, která je nečekaně velká.
Dům působí v krajině nenápadně.
Na kostru je dále z vnější strany připevněna vrstva z biodegradovatelného materiálu na bázi celulózy, která je odolná vůči vodě a větru, ale přitom umožňuje volný průchod vodním parám.
Tyto vlastnosti jsou obzvláště praktické v době, kdy dům není využíván nebo vytápěn. Smrkové šindele tvořící nejvrchnější plášť stavby představují porézní vrstvu, která umožňuje, aby se veškerá vlhkost, která jimi projde, rovnoměrně rozptýlila v prostoru pod nimi.
Dům je postaven ze dřeva, z ekologických i estetických důvodů.
Už název domu Hus-1 napovídá, že jeho tvorba byla architektonickým experimentem a jde tudíž o prototyp. Nicméně v něm celoročně bydlí dva mladí lidé, kteří mají často návštěvy a i ty mají pokaždé kde hlavu složit. Přitom kuchyň, ložnice, jídelní stůl, předsíň a další funkce jsou naskládány na pouhých 25 čtverečních metrech obytné plochy.
Zaoblené linie jsou v interiéru dobře patrné, jsou navrženy tak, aby odpovídaly potřebám lidí, kteří v domě žijí.
Designér o svém projektu mj. říká: „Dle mého, dobře navržený prostor nemusí být ani velký, ani zaplněný nábytkem.“
Podle jeho přesvědčení dělají lidé chybu, když si stavějí domy a místnosti kvádrového nebo krychlového tvaru. Ten totiž dobře odpovídá potřebám stejně hranatého nábytku, ovšem už zdaleka ne tolik potřebám člověka, jehož tělo má a vyžaduje tvary zcela jiné.
V domku bydlí trvale dva lidé a když mají návštěvu, i ta najde místo, kde se vyspat.
Designér při svém návrhu bral velmi důrazně v potaz ekologickou stopu, kterou stavba a její uživatelé po sobě zanechají. V tomto ohledu upozorňuje, že malý dům spotřebuje méně materiálu, je levnější, je snazší ho vytopit i uklidit.
Především z ekologických důvodů proto volil jako stavební materiál dřevo, které pochází z udržitelných zdrojů, příroda jej jednou sama snadno odbourá a navíc i hezky vypadá, když stárne.
Do domu lze vstoupit dveřmi na obou koncích.
„Chtěl jsem navrhnout dům, který by bylo těžké přehlédnout, jedno z jaké strany nebo úhlu se člověk dívá,“ říká o svém díle designér.
Uspořádání domu
