Článek
Vesnici tvoří řada obdélníkových domů se sedlovými střechami a štíty orientovanými do ulice.
„Přestože pozemek se nachází mimo historické jádro, v nové zástavbě, chtěli jsme dodržet původní urbanistický ráz vesnice,“ vysvětluje architektka Martina Buřičová základní architektonický koncept.
Do ulice se „dívají“ dva štíty se sedlovými střechami a malými okny, podobně jako ve staré vesnické zástavbě. Garážové stání kryje stříška navazující na dřevěné oplocení, vrata a vstupní branku.
Zadání obsahovalo požadavek na tři samostatné obytné celky – pro babičku, pro manžele středního věku a pro dvě dospělé děti, dům měl být moderní a nízkoenergetický a rodina si také přála rekreační zahradu s venkovním bazénem.
Protáhlý pozemek lichoběžníkového tvaru je vymezen ze severní strany lesem, na východě a na západě vyrůstají další nové domy, podél zkosené jihozápadní hranice vede přístupová komunikace.
Závětří, společné pro oba domy, shora kryje spojovací „můstek“. Vchází se sem brankou ze silnostěnného černého plechu s vyřezanými figurálními motivy.
Vzhledem k obsáhlé dispozici a snaze vycházet z místního tradičního rázu je dům rozdělen na dva rovnoběžné, navzájem mírně posunuté obdélníkové objekty se sedlovými střechami, propojené ústředním vstupním a spojovacím „krčkem“.
Každý z domů směřuje štítem do ulice, průčelí mají šířku jen 6,30 m. Poměrně velká stavba se díky tomuto členění přibližuje drobnému měřítku původních venkovských stavení.
Západní „křídlo“ obsahuje v přízemí přístřešek pro dva automobily, dílnu a garsonku pro babičku, v horním podlaží se nachází samostatná dvoupokojová obytná jednotka s vlastní koupelnou a kuchyňskou linkou.
Pravá část dispozice obsahuje vstup, schodiště, technické a sociální zázemí, pokoj pro hosta a společnou obývací část s jídelnou a kuchyní.
Spojovací „můstek“ mezi oběma domy obsahuje malou kuchyňskou linku, kterou využívají děti. Výhled prosklenou stěnou láká ke skoku do bazénu.
Také schodišťové zábradlí z černého plechu je velmi dekorativní, ale nenarušuje celkový střízlivý ráz interiéru.
Obývací pokoj přesahuje do druhého podlaží, díky tomu působí úzký vysoký prostor se šikmými stropy a střešními okny prostorně a vzdušně, přestože jeho půdorysná plocha není velká.
V podkroví se nachází ložnice rodičů s koupelnou, šatnou a pracovnou na galerii nad obývacím pokojem. Spojovacím krčkem vede přístup od schodiště přímo do zóny dětí.
Do koupelny si majitelé vybrali výrazné obložení z červené žuly.
Ve slunné západní části pozemku se nachází rekreační část zahrady s velkou dřevěnou terasou a bazénem. „V tomto prostoru, chráněném ze dvou stran domem a ze severu borovým lesem, se podařilo vytvořit příjemné intimní prostředí pro společný odpočinek celé rodiny,“ říká architekt Štěpán Kubíček, spoluautor projektu.
„Snažili jsme se navrhnout celý dům tak, aby všichni žili ve vzájemné blízkosti, ale přitom se nerušili a navzájem ctili své soukromí.“
Nenápadná střízlivá architektura spojuje tradiční tvary s moderními úspornými technologiemi. Do sedlové střechy architekti vsadili decentní krychlové vikýře.
Jednoduchý zděný dům je navržen jako nízkoenergetický s kvalitní tepelnou izolací, prosklenými plochami s izolačními trojskly a úsporným podlahovým vytápěním.
Kromě kotle na tuhá paliva tu najdeme i kachlovou pec, na níž se nejen vaří, ale i příjemně lenoší. Účelné vestavěné vybavení interiéru, vyrobené podle návrhu architektů, doplňuje nábytek, který si majitelé sami vybrali, a výtvarná díla.
Návrh stavby
| Slovo autorů |
|---|
| Majitelé domu se na průběhu stavby intenzivně podíleli a se svým domem se silně identifikují. Díky jejich zájmu a dobré komunikaci se podařilo udržet koncept daný architektonickým návrhem. |
| Ing. arch. Martina Buřičová (1974) - autorizovaný architekt |
| Vystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha, absolvovala zahraniční stáže na fakultách architektury v Lyonu. V r. 2001 se stala společníkem architektonické kanceláře S.H.S architekti, v r. 2003 založila vlastní ateliér caraa.cz spolu s architektem Kubíčkem. |
| Ing. arch. Štěpán Kubíček (1973) |
| Vystudoval architekturu na ČVUT Praha, spolupracoval s ateliéry Delogu Lixi architetti associati v Římě, D.U.M. architekti (Praha) a firmou Takenaka Europe GmbH. Od r. 2003 vede s Ing. arch. Buřičovou vlastní ateliér. |
Technické údaje
Zastavěná plocha: 173 m2
Užitná plocha: 244 m2
Konstrukce: betonové základové pasy, zdicí systém Porotherm, tepelná izolace polystyren, dřevěný krov, střešní krytina Bramac
Výplně otvorů: prosklené plochy a okna plastová s izolačními trojskly, vnitřní dveře dýhované do obložkových zárubní
Vytápění: ústřední, zplynovací kotel na tuhá paliva, podlahové vytápění + radiátory, kachlová pec na dřevo
Dům byl navržen jako nízkoenergetický s klasifikací B (tep. ztráta objektu 24 kW)
