Článek
Bez velké nadsázky lze říci, že když tu spoušť spatřila, stěží věřila svým očím. „Ve Stockholmu je velká nouze o byty a cena za metr čtvereční obytné plochy tu roste každou minutou,“ vysvětluje Švédka. Najít sice malý, ale za to tři desítky let naprosto nevyužívaný byt se tudíž zdálo jako příběh z jiné planety.
Architektka se rozhodla do nové podoby bytu uchovat něco z jeho dřívější beznadějnosti jako odkaz na neuvěřitelnou historii. Noví majitelé mají ale zároveň dost prostoru, aby v něm mohli začít psát svůj vlastní, nový příběh.
Byt zabírá 36 m2, ovšem to majitele nijak neomezilo v představách, jak by si jeho zařízení představovali. Architekta si mj. mohla poznamenat: V bytě mělo být dost volného prostoru, pocit vzdušnosti, šatna, veškeré spotřebiče pro každodenní život, velká luxusní sprcha/vana, možnost interiér kdykoli přestavět a prostory uspořádané tak, aby je bylo možné v případě potřeby rozdělit.
V bytě měl být dostatek světla a samozřejmě - veškeré úpravy měly být levné.
Architektka tedy rozdělila byt do dvou částí. Při pohledu od vchodových dveří levá část představuje vše nové. Stěny jsou čistě bíle vymalované, po celém prostoru je rozvedena elektřina. Bez velkého přehánění lze říci, že v této části je využit doslova každičký centimetr čtvereční.
Kromě kuchyňského koutu s množství pracovních ploch se sem vešla šatna, již zastřešuje malý „loft“, na němž je lůžko a u stěny za ním několik poliček.
Pokud vám připadají skříňky povědomé, máte pravdu. Architektka je vybrala z nabídky obchodního řetězce s nábytkem a v bytě pak už jen šikovně zkombinovala. Jedním z požadavků přeci byly nízké náklady.
Druhá část bytu se od prvé nemůže snad už více lišit. Právě ta je přímým odkazem na neblahou historii bytu. Zašlé tapety, stejně jako oprýskaná barva byly odstraněny, nové výmalby se zde ovšem stěny nedočkaly.
Původní zbytky rozvodů byly vytrhány a díry po nich zčásti zaplněny a zčásti ponechány obnažené. Nově je elektřina vedena volně prostorem, nebo po zdech, opět záměrně beze snahy cokoli zakrývat.
Tato část bytu slouží jako obývací pokoj a jídelna. Vše zde působí dojmem, jako by to tu bez povšimnutí stálo už dvacet let.
Spojnicí mezi oběma světy je koupelna. Vstupuje se do ní přes toaletu, která je přístupná z předsíňky. S obývákem ji pak propojuje úzké vysoké okno. Její zelenkavé kachlíčky korespondují s barvou jídelního stolu a několika dalšími prvky v interiéru obýváku.