Hlavní obsah

Čerstvé plody ze zahrádky plné vitamínů

Právo, Jiří Antal

Na zahrádkách, a to i okrasných, se čím dál častěji objevuje drobné ovoce, zvláště různé druhy bobulovin.

Foto: Jiří Antal, Právo

Bobuloviny jsou plné vitamínů a navíc skvěle chutnají. Proč jim nedat prostor na zahrádce?

Článek

Je příjemné při procházce zahradou utrhnout si čerstvé plody rovnou do pusy. Tohle drobné ovoce báječně chutná a je přímo nabité cenným céčkem! Které se hodí právě na vaši zahrádku?

Rybíz

Častěji se pěstuje červený rybíz, ale zdravější je černý. Z jednoho keře sklidíme asi 5 kg ovoce.

Mezi keři necháme rozestupy přibližně 1 m. Někdo dává přednost keřům, někdo stromkovým tvarům, případně se dají střídat v řadě stromky a keře. Stromky ale plodí méně než keře.

Foto: Jiří Antal, Právo

Rybíz červený Vitan

Zpravidla se prodává prostokořenný sadbový materiál, ale narazíme i na kontejnerovaný, který můžeme sázet i na jaře. Rybízy musíme pravidelně řezat v období po sklizni až do začátku rašení.

Začínáme čtvrtým rokem a pravidelně vyřezáváme nejstarší (čtyřleté) výhony až u země. Dále odstraňujeme i neduživé nebo poškozené výhony.

Foto: Jiří Antal, Právo

Rybíz černý Öjebyn

Odrůdy:
Blanka – bílý, samosprašný, hrozny dlouhé, bobule velké, zraje koncem 3. dekády v červenci
Ben Gairn – černý, raný až středně raný, bobule středně velké až velké
Ben Hope – černý, středně raný, bobule středně velké až velké
Ceres – černý, středně zrající, bobule velké
Detvan – červený, pozdější zrání, vysoká plodnost, hrozny dlouhé, velké bobule, nakyslé
Démon – černý, velmi raný, bobule středně velké, odolný vůči padlí
Jantar – bílý, plodí brzy, pravidelně, bobule mají světle žlutou barvu, mírně navinulou chuť
Korál – červený, hrozny až 18 cm dlouhé, bobule sladké, zraje pozdně
Trent – červený, plodí brzy a pravidelně, raný

Angrešt

Pěstitelé se angreštu poměrně vyhýbají, protože se obávají pověstného amerického padlí angreštového (správně hnědé padlí angreštu). Existují ale odrůdy, které tomuto onemocnění odolávají.

Angrešt se pěstuje častěji jako stromkový. Sklizeň je sice nižší (asi 1,5–2 kg) než na keřích (5 kg a více), ale je snadnější. Důležité je ke kmínku dát oporu, která bude zasahovat až do korunky. Na podzim se vyplatí preventivně odstřihávat konce výhonků a spálit je.

Foto: Jiří Antal, Právo

Angrešt Invicta

Odrůdy:
Alan – raný až středně raný, zraje do konce června, novější odrůda s karmínovými plody, odolná k hnědému padlí
Bílý nádherný – stará britská odrůda s dobrou plodností, plody středně velké bělavě zelené, sklízí se v polovině července, středně odolný k hnědému padlí
Česká koruna – starší odrůda s velkými zelenožlutými plody, zraje ve 2. polovině července, dosti odolná k hnědému padlí
Dagmar – raná až středně raná novější odrůda, zraje koncem června, plody žluté, elipsovitá, odolná proti hnědému padlí
Darek – středně velké až velké plody medově žluté barvy, středně pozdní, velmi odolný vůči hnědému padlí
Invicta – raná odrůda s vysokou plodností, plody elipsovité, žlutozelené, odolná hnědému padlí angreštovému
Karmen – středně raná až pozdní odrůda, zraje začátkem července, plody oválné s červenou slupkou, odolná k hnědému padlí
Prima – středně raná odrůda, zraje na konci června, plody žluté, elipsovité, odolná k hnědému padlí

Maliník

Pěstují se dva základní typy maliníku: jednou plodící a remontantní.

Jednou plodící je starší typ. Plodí až druhým rokem na loňských výhonech. Začátek plodnosti je v červenci až začátkem srpna. Odplozené výhony na podzim u země odstřihneme a nové výhony zakrátíme o 1/3. Je-li mladých výhonů příliš mnoho, slabší vystříháme tak, aby mezi nimi byly rozestupy asi 10 cm.

Foto: Jiří Antal, Právo

Maliník Heritage

Remontantní maliníky plodí na čerstvě vyrašených výhonech. Sklizeň je o něco pozdější a trvá téměř do zámrazu. Odplozené výhony ostříháme krátce nad zemí.

Pokud oba typy zkombinujeme, budeme sklízet maliny přibližně 4 měsíce.

Foto: Jiří Antal, Právo

Maliník Fallgold

Odrůdy:
Ada – středně raná remontantní odrůda, kvete na jedno i dvouletých výhonech, plody středně velké až větší, červené, pevné, nasládlé, mírně aromatické. Dozrávají od 3. dekády srpna do poloviny října.
Fallgold – raná, remontantní žlutoplodá odrůda, plody středně velké, sladké, na jednoletém dřevě dozrávají v září, na dvouletém v červenci.
Heritage – remontantní, dobrá plodnost, větší sytě červené plody, sklízí se od začátku září, nutno včas odstraňovat odplozené výhony
Medea – raná remontantní odrůda, kvete na jedno i dvouletých výhonech, plody tmavě červené, šťavnaté, aromatické. Většina plodů dozraje do konce září.
Rubín – klasická odrůda, plody sytě červené, navinulé, aromatické, přezrávají. Sklízí se v 1. polovině července.
Zeva II – klasická odrůda, plody velké, sytě červené, pevné, aromatické, je náchylnější k houbovým chorobám

Borůvka zahradní

Zahradní borůvka se těší obrovské oblibě, dá se pěstovat v řadách jako rybíz, jednotlivě jako solitéra nebo jako součást okrasné výsadby třeba ve vřesovišti. Díky její popularitě se prodejci snaží prodat jako borůvku téměř cokoli.

Vaccinium corymbosum (kanadská nebo chocholičnatá) – rostlina potřebuje kyselou, humózní a dobře zavlažovanou, ne však přemokřenou půdu v rozmezí 4 až 5 pH. Podle odrůdy keře dorůstají výšky 1,2 až 2 m.

Foto: Jiří Antal, Právo

Zahradní borůvka

Při výsadbě vykopeme jámu (průměr asi 1 m, hloubka kolem 60 cm) a vyplníme ji čistou rašelinou nebo rašelinou smíchanou s vhodným substrátem bez přídavku vápníku. Mulčování povrchu vrstvou drcené borové kůry omezí vysychání rašeliny. Výhodné je sázet více různých odrůd pohromadě kvůli dokonalejšímu opylování. Většinou kvetou ve stejnou dobu.

Řez nemusí být každoroční, ale je třeba vyřezávat starší výhony až u země, aby uvolnily místo novým.

Odrůdy:
Bluecrop – pozdní, dozrává začátkem srpna a sklízí se asi 3–4 týdny. Keř dorůstá až do 2 m.
Bluetta – americká odrůda, raná, sklízíme od půlky července Brigitta – vyšlechtěna v Austrálii, citlivější odrůda vůči zimním mrazům
Coville – pozdní, dozrává koncem první dekády srpna
Duke – jedna z nejranějších, dozrává již začátkem července
Elliot – pozdní odrůda, dozrává až v září, nehodí se do vyšších poloh

Zimolez kamčatský

Nemá až tak znamenité plody jako borůvka, prodejci si pomáhají označováním kamčatská borůvka nebo jarní borůvka. Plody dozrávají již během června, mnohdy předstihnou i jahody, což je obrovská přednost.

Zimolez (Lonicera kamtschatica) vysazujeme do běžné zahradní půdy, péče je srovnatelná s rybízem. Potřebujeme alespoň dvě odlišné odrůdy, aby došlo k dokonalému opylení, je cizosprašný. Kvete už v březnu, kdy létá ještě málo hmyzu, a díky tomu může být horší opylení a tím nižší plodnost.

Foto: Jiří Antal, Právo

Zimolez kamčatský

Některé keříky mohou být během pár let přehoustlé, proto je nutné je prořezat. Rostliny přihnojujeme NPK nebo Cereritem na začátku sezóny, koncem sezóny přidáme kvalitní kompost.

Tím, že rostliny plodí již v květnu, během července ukončují růst a mohou jim opadávat listy.

Odrůdy:
Modrý triumf – částečně samosprašný, podlouhlé asi 35mm plody, sladkokyselé, sklizeň v 1/2 května
Remont – v dobrých podmínkách tato odrůda znovu plodí ještě koncem července, délka plodů asi 25 mm
(Zajímavé jsou slovenské odrůdy z výzkumného ústavu v Bojnici Altaj a Amur. Výhodné je pěstovat je společně kvůli opylení.)

Muchovník

U názvu tohoto druhu se lidská tvořivost vyřádila ještě více. Prodává se i pod názvem „Amelanchierova borůvka“, což působí, že byl pojmenován po jakémsi Amelanchierovi, ovšem nikdo takový neexistoval.

Název vznikl z řeckých slov mélon (jablko), anchó (škrtím) a zesilovací předpony a, což znamená, že jablíčkovité plody jsou nahoře zaškrcené. V Evropě roste planě muchovník oválný (Amelanchier ovalis). Nejčastěji se u nás prodávají např. muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii), m. kanadský (A. canadense), m. olšolistý (A. alnifolia).

Foto: Jiří Antal, Právo

Muchovník

Keř pěstujeme na slunném místě, relativně dobře snáší i sušší půdu a vápník v půdě. Při běžném zmlazování doroste asi do 3 m. V dubnu kvete pěknými, bílými květy.

Plody podle druhu a odrůdy dozrávají od půlky června do konce srpna. Na podzim se listy pěkně vybarvují. V případě potřeby zaléváme, pravidelně přihnojujeme. Z jednoho keře sklidíme asi 8–10 kg plodů.

Odrůdy:
Northline, Martin, Prince William, Smoky, Thiessen, Helvetia, Edelweiss

Ostružiník, malinoostružiník

Zpravidla jde o bujně rostoucí rostliny, které je výhodné vyvazovat k opoře.

Dvouleté výhony se po odplození odstraní a mladé výhony zakrátí asi o třetinu. Keřovité odrůdy je vhodné zastřihnout, aby se rozvětvily. Lépe kvete a plodí na postranním obrostu.

Odrůdy:
Black Satin – beztrnný s velkými plody, sklízí se od konce srpna do konce září
Navaho – beztrnný, velké plody, sklizeň od poloviny srpna do poloviny října
Polar – odrůda vhodná do vyšších poloh, zraje od konce července do konce září
Thornfree – beztrnný ostružiník s dlouhými výhony, plody velké, černofialové, aromatické, sklízí se od poloviny srpna
Wilsonův raný – trnitá odrůda s bujným růstem, plodnost vysoká, pravidelná, sklízí se od poloviny července

Dejte pozor při nákupu sadby

Často se sadba drobného ovoce prodává v plastových obalech s pěkným obrázkem. Pozorně zkontrolujte, jak rostlina vypadá — hrozí riziko, že balení bylo vystaveno slunci, a tudíž sadba zapařena.

Nezapomínejte na hnojení

Keře drobného ovoce vyžadují slunné místo a propustnou, mírně kyselou půdu. Brzy na jaře hnojíme NPK nebo Cereritem, během května opět přihnojíme a na podzim dáme hnůj nebo kvalitní kompost.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám