Článek
Původně barokní vesnická fara stojí v sousedství těchonického kostelíka, v centru návsi. Má formu kamenného přízemního domu nad jednoduchým obdélným půdorysem s oblými nárožími, zastřešena je valbovou střechou a spolu s nevelkou sousedící stodolou je obehnána nízkou kamennou zídkou, jejíž branka zve k návštěvě farního dvora.
Veškerý nábytek v domě přiznává přirozenou strukturu dřeva.
Nutno podotknout, že už před obnovou měla fara svou duši. Jenže byla dost dlouho neobydlená, tak trochu zpustlá a vcelku násilně „vylepšená“ několika stavebními zásahy z poválečného období.
Východiska a cíle rekonstrukce
Práce architektů na faře v Těchonicích začala asi před devíti lety. V první fázi spočívala v podrobném zaměření a průzkumu stavu jednotlivých stavebních konstrukcí. Poté bylo ve skicách navrženo několik dispozičních variant a s nimi souvisejících stavebních řešení.
Ve všech místnostech jsou na stěnách hliněné omítky zaručující zdravé mikroklima v domě.
Všechny varianty měly jedno společné: odstranění necitlivých stavebních zásahů, jejichž výsledkem byla např. provlhlá a stísněná vykachličkovaná koupelna, instalace kotle na uhlí, nezaizolovaná přístavba WC, dveře v ocelových zárubních apod.
Shoda architektů s investorem panovala i v záměru použít přírodní stavební materiály. Volba padla nakonec na cihelnou dlažbu, hliněné omítky (v koupelně s příměsí levandulových květů), marocké štuky přírodní barvy, vosky a oleje, v podkroví pak na konopné tepelné izolace v difúzně otevřené konstrukci s papírovou parobrzdnou fólií.
Podlahy jsou pokryté dlaždicemi z cihelny Nebužely.
Dalším oživujícím krokem byl návrat k původním truhlářským prvkům – kastlovým oknům s vnitřními okenicemi, rámovým i svlakovým dveřím s kovářským kováním. Posledním bodem rekonstrukce bylo zrušení kotle na uhlí a obnova centrálního způsobu sálavého vytápění pomocí kachlových kamen.
Pec svými stěnami zasahuje do několika místností.
Plotna na vaření, za ní je zápecí s možností užít si vleže zdravého sálavého tepla z kachlů.
Rekonstrukce za pochodu
Stavební práce na faře probíhaly plynule několik let tak, jak to umožňovaly dostupné finance a provoz. V objektu se totiž celou dobu bydlelo, a dokonce i pracovalo. Díky maximálnímu využití prostor ve faře se našim nájemníkům (a později už vlastníkům) dařilo rozvíjet jejich živnost a další aktivity, mimochodem velmi voňavé (výroba včelího vosku a zpracování levandule), spolu s tím pak přicházela i možnost dalších investic do objektu. Což je ostatně inspirující aspekt této konkrétní rekonstrukce.
Zmodernizovaná kuchyně využila původní nábytek.
Velkou zásluhu na výsledné podobě domu má osobitá invence majitelů. Dá se říci, že v tomto případě se role architekta jeví pouze jako iniciační. Výsledný ráz obnovené fary v Těchonicích nese především punc souhry způsobu života majitelů s atmosférou stavby samotné.
Nadějné vyhlídky
Za poslední tři roky se snížila cena některých přírodních stavebních materiálů až o 50 % a tento trend může pokračovat, jestliže se bude postupně zvyšovat zájem potenciálních investorů, projektantů a realizačních firem o ekologické stavění.
Autorka projektu Edita Vlčková nejprve zaměřila a narýsovala výchozí stav objektu a na tyto přesné plány skicovala od ruky varianty rekonstrukce, přesně podle postřehů a pocitů paní a pána domu.
| Slovo majitele |
Začlenění do krajiny, životní prostředí, orientace vůči světovým stranám a forma obydlí jsou podceňovaná kritéria, zatlačená do pozadí tzv. praktickými důvody, jako je dostupnost civilizačních vymožeností, infrastruktury, dopravy, kulturního vyžití.
Hledáním vhodného místa pro stavbu, sžitím se s okolní krajinou a lidmi by se měl člověk zabývat mnohem více, než je dnes obvyklé. Stejně tak tvar a osobité architektonické řešení domu by mělo souznít s představami a charakterem jeho obyvatel.
Pro řešení interiérů by namísto napodobování fotografií z časopisů bylo přínosem reflektování pocitů a přání majitelů, zároveň se zapojením jejich tvůrčího potenciálu. Vytváříme přece prostředí, které nás zpětně formuje.
Výhody přírodních materiálů
- trvanlivost — kvalita ověřená časem v tradičních stavbách
- technické parametry srovnatelné s konvenčními materiály, nebo je převyšující
- možnost uplatnění v sendvičových, difúzně otevřených konstrukcích
- estetická hodnota — konstrukce z přírodních materiálů nestárnou, ale získávají přirozenou patinu
- zdravé prostředí — materiály z přírody mají pozitivní vliv na naši vitalitu, cítíme se v nich dobře
- možnost výroby těchto materiálů z místních zdrojů s minimální energetickou náročností
- výchovné hledisko — každá stavba z přírodních materiálů učí lidi citlivému přístupu k přírodě i svému okolí
Článek připravila redakce časopisu Rodinný dům.