Usměvavý sedmačtyřicetiletý berlínský architekt Jürgen Mayer H. nedávno spolupořádal výstavu v Praze.

Architekt Jürgen Mayer H.

Architekt Jürgen Mayer H.

FOTO: JMH

Umělec je známý svým interdisciplinárním přístupem k architektuře – rád pracuje i jako designér a prezentaci svých děl doprovází velmi zajímavými instalacemi. Umění, architekturu a design od sebe nechce nijak oddělovat.

Architekt si nejprve načrtl křivku, ta se stala pro podobu stavby určující.

Architekt si nejprve načrtl křivku, ta se stala určujícím faktorem pro podobu stavby.

FOTO: JMH

Důkazem toho je i stavba, která vznikla podle načrtnuté vlnovky. Právě ta se stala inspirací pro finální podobu hraničního přechodu.

Stavba je umístěna na gruzínské straně sousedící s Tureckem, na břehu Černého moře, a byla postavena na konci loňského roku. Budova má šest podlaží a její věž je vysoká 40 m. Konstrukce stavby je vytvořena z betonu a oceli.

Budova působí monumentálně.

Budova působí monumentálně.

FOTO: Sarpi Border Checkpoint

Místo pro turisty

Hraniční přechod stojí na pozemku šestnáct a půl tisíce metrů čtverečních, zastavěná je ale jen čtvrtina prostoru. Celková podlahová plocha stavby pak činí přibližně sedm tisíc metrů čtverečních. Nechybějí v ní hotelové pokoje a konferenční místnost.

POhled na stavbu v době kdy už měla jasné obrysy.

Pohled na stavbu v době, kdy už měla jasné obrysy.

FOTO: Ucha Tsotseria

Budova jako první vítá nové návštěvníky, svým stylem má prezentovat Gruzii jako progresivní zemi. Interiéry jsou řešeny velmi moderně. Patro slouží jako vyhlídkový prostor a nabízí turistům možnost prohlédnout si okolí stavby.

Budova přišla včetně vybavení interiérů v přepočtu asi na dvě stě miliónů korun, výstavbu platilo gruzínské ministerstvo financí.

Pohled na novou architektury ze silnice.

Pohled na novou architekturu ze silnice.

FOTO: Ucha Tsotseria

Interiér koresponduje s barevným laděním celé stavby.

Interiér koresponduje s barevným laděním celé stavby.

FOTO: Beka Pkhakadze

Dubuffet jako vzor

Inspirace se rodí napříč celým kulturním světem a Mayerova stavba by se pravděpodobně zamlouvala francouzskému malíři a sochaři Jeanu Philippovi Arthuru Dubuffetovi, který se narodil na začátku dvacátého století a zemřel před více než čtvrtstoletím.

Koncem 60. let se Dubuffet zaměřil hlavně na svou sochařskou tvorbu a právě ta se pro svou tvarovou rozmanitost a odvahu nenechat se svazovat tradičními formami mohla stát Mayerovi inspirací.

Architekt se snažil prostor maximálně prosvětlit.

Architekt se snažil prostor maximálně prosvětlit.

FOTO: JMH, Beka Pkhakadze

Filozofie architekta Mayera

Mayer je známý i svou filozofií, virtuální prostory podle něj v budoucnu uvolní veřejné prostory, které tak přestanou být přetěžovány. „Se zavedením digitálních technologií na počátku 21. století, založených na elektřině jako hlavním zdroji pro zásobování energií, budou naše města růst bez znečištění a přetížení dopravy. Budou zelená, čistá a tichá. To je má vize budoucnosti,“ sdělil renomovaný architekt Jürgen Mayer H.

Mayerovy myšlenky o dopadu moderních technologií na podobu měst jsou velmi podobné idejím nedávno zemřelého architekta Williama T. Mitchella. „Ano, naše úvahy jsou podobné, vycházíme totiž z podobného prostředí a jsme podobná generace,“ sdělil k tomu Mayer.

Budova má velmi futuristické tvary.

Budova má velmi futuristické tvary.

FOTO: Jesko Malkolm Johnsson-Zahn, Beka Pkhakadze

Okolní prostředí má romantickou atmosféru.

Okolní prostředí má romantickou atmosféru.

FOTO: Jesko Malkolm Johnsson-Zahn, Beka Pkhakadze