Spojení stavby s přírodou vytváří dojem, že stavba vznikla ze zvláštního druhu kamene. Působivou vilu najdeme v německém městě Datteln v Severním Porýní-Vestfálsku. Zinková fasáda, která je dominantou stavby zdobila i nejslavnější Libeskindovu stavbu, Židovské muzeum v Berlíně.

Vila má ke klasickému rodinnému domu se sedlovou střechou rozhodně daleko.

Vila má ke klasickému rodinnému domu se sedlovou střechou rozhodně daleko.

FOTO: Rheinzink

Ostré a tupé úhly, které efektně lámou světlo, šikmé a svislé stěny vytváří ucelenou designovou stavbu, která má sloužit jako rodinný dům. Do něj Libeskind navrhl i nábytek, kterému jsou vlastní nepravidelné linie.

 

Své stavby vnímám jako celistvá umělecká díla.Daniel Libeskind, architekt

 

Vila má jitřit naše smysly, velké skleněné plochy zalévají vnitřní prostor stavby světlem. Prototyp obytného designového domu je Libeskindem navržen pro 30 klientů, kteří budou moci stejnou budovu obývat v různých světových lokalitách. Prvním stavebníkem Libeskindovy vily je společnost Rheinzink GmbH & Co KG, která stavbu využívá jako přijímací a výstavní budovu. 

Interiéru stavby dominují dynamické detaily.

Interiéru stavby domiují dynamické detaily.

FOTO: Rheinzink

První stavba tak musela ustoupit náročným požadavkům - dominuje jí velký sál a recepce. Sál je vysoký skoro sedm metrů, je navržen jako prostor pro konání společenských událostí a výstav.

Velkorysé prostory zdobí hra světel pronikajících atypickými proskleními. Prototyp obytné vily má rozlohu 520 metrů čtverečních.

Velkorysé prostory zdobí hra světel pronikajících atypickými proskleními.

FOTO: Libeskind vila

Další stavby tohoto prototypu již mají odpovídat požadavkům na rodinný dům. 

Architekt se snažil navrhnout dům, v němž by sám bydlel

Obytná vila od Libeskinda má čtyři ložnice a čtyři koupelny, má otevřené prostory, které jsou vzájemně propojeny, a to včetně kuchyně, která je součástí velké obývací haly o stech metrech čtverečních.

Obývací pokoj je zařízen podle moderních trendů, kuchyň je propojena se společenskou částí a jídelnou.

Obývací pokoj je zařízen podle moderních trendů, kuchyň je propojena se společenskou částí a jídelnou.

FOTO: Libeskind vila

Na prodej je tento prototyp vily u jezera Maggiore ve Švýcarsku. Libeskind by tak rád bydlel v luxusně velkém domě.

Libeskind vidí dřevo jako důležitý materiál pro 21. století

I když to tak nevypadá, vila je z velké části postavena ze dřeva. Libeskind vidí ve dřevě hlavní stavební materiál pro 21. století. Dřevěné jádro podle něj nabízí maximální tepelnou izolaci, a tím efektivní provoz.

Villa je postavena jako pasivní dům využívající obnovitelných zdrojů a má integrovaný systém solárního vytápění. Dodržování nejpřísnějších energetických úsporných norem se stalo pro Libeskinda prioritou.

Střešní krytina a opláštění fasád materiálem Rheinzink obsahuje z vnějšku neviditelné solární termické zařízení. Inteligentní podlahy vytváří základ pro vytápění, chlazení a zpětné získávání tepla. Na splachování WC se využívá voda ze střešní krytiny.

FOTO: Rheinzink

Díky zajímavému designu a úspornému řešení vily je určitě jednou ze staveb současné architektury, která stojí za pozornost. 

Vila má podlahovou plochu přibližně 315 m² (přízemí se rozkládá na ploše cca 200 m², patro má cca 115 m²) a byla postavena za pouhých šest měsíců.

Cena

A na kolik takový dům od slavného architekta vyjde? Inženýrka Petra Knyplová ze společnosti Rhenzink k tomu říká "Oficiální informace o ceně zatím nebyla vydána." Vypadá to, že stavba rozhodně za hubičku nebyla. Podle New York Timesu se cena stavby postavené v Evropě pohybuje mezi dvěma až třemi milióny eur v závislosti na lokalitě, tedy cca okolo 60-ti milionů korun. 

Libeskinda proslavily zdařilé stavby muzeí

Židovské muzeum v Berlíně, Dánské židovské muzeum nebo Royal Ontario Museum, které se nachází na jedné z nejvýznamnějších křižovatek v centru Torontasi rozhodně obdiv zaslouží.

Královské muzeum v Torontu je v noci osvětleno barevnými reflektory, architektura tak získává na dramatičnosti. Vpravo: pohled do interiéru obchodního centra Westside, který Liebeskind designoval.

Královské muzeum v Torontu je v noci osvětleno barevnými reflektory, architektura tak získává na dramatičnosti. Vpravo: pohled do interiéru obchodního centra Westside, který Liebeskind designoval.

FOTO: Royal Ontario Museum, Westside

Budova muzea v Berlíně má tvar blesku a i jemu jsou vlastní ostré linie a dramatický vzhled, tolik typický pro Libeskindovy stavby.

Nejslavnější Libeskindova stavba - Židovské muzeum v Berlíně.

Nejslavnější Libeskindova stavba - Židovské muzeum v Berlíně.

FOTO: Jüdisches Museum Berlin, Jens Ziehe

Tyto stavby  patří mezi skvosty soudobé architektury. Pokud vás tento architekt zaujal, můžete si od něj přečíst knihu s názvem Základní kameny života i architektury. Kniha je částečně také Libeskindovou autobiografií.