Zákon o daních z příjmů však dovoluje i možnosti, kdy není třeba čekat pět let. Týkají se samozřejmě nejen zprivatizovaných bytů, ale i dalších prodejů.

Stačí bydlet aspoň dva roky

Příjmy z prodeje bytů a domů jsou osvobozeny od daně i tehdy, pokud měl prodávající v nemovitosti bydliště aspoň dva roky před prodejem. V tomto případě není nezbytné nemovitost určitou, konkrétně stanovenou dobu dobu vlastnit.

Jde o faktické bydlení, nikoli o to, že prodávající má v této nemovitosti vedený trvalý pobyt. Tuto podmínku splňuje většina rodin, které zprivatizují například obecní nebo družstevní byt.

Příklad: Manželé Černých žili deset let jako společní nájemci v bytu, který jim obec letos v létě prodala do spoluvlastnictví. Léta však toužili po rodinném domku, který pan Černý s pomocí svých přátel postavil. Pokud nyní prodají byt, který už dál nepotřebují, nebudou platit daň z příjmů.

Jsou-li nějaké příjmy osvobozeny od daně, není zapotřebí podat daňové přiznání a ani jinak informovat finanční úřad.

Kdy je možná ještě kratší doba bydlení

Někdy stačí pro osvobození od daně při prodeji vlastní nemovitosti i kratší doba bydlení než dva roky. A to tehdy, pokud dotyčný použije získané peníze na uspokojení bytové potřeby. Podle zákona o dani z příjmů pak stačí mít v nemovitosti bydliště „bezprostředně před prodejem“. Ani v tomto případě není nezbytné nemovitost konkrétně stanovenou dobu vlastnit.

Bytovou potřebou zákon o dani z příjmů rozumí například výstavbu bytu či domu, přístavbu, vestavbu či nástavbu, koupi bytu či domu, údržbu bytu a domu, koupi pozemku za podmínek stanovených v zákoně, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo spoludědiců, pokud předmětem vypořádání je nemovitost, a dále získání družstevního bytu.

Příklad: Pan Vrabec se před rokem kvůli práci musel stěhovat do Prahy a koupil si zde garsonku. Žije v ní s přítelkyní, se kterou čekají dítě, a potřebuje rychle koupit větší byt. Pokud garsonku prodá a získané peníze vloží do nákupu nového bytu, nemusí platit daň z příjmů.

Ani v tomto případě není třeba informovat finanční úřad o délce bydlení, ani o tom, na co byly peníze z prodeje bytu použity. Poplatník však musí být připraven na případnou kontrolu finančního úřadu a musí být schopen prokázat, že peníze získané prodejem opravdu použil na bytové potřeby a že v prodané nemovitosti bydlel.

Prodávající, i když neplatí daň z příjmů, je naopak vždy povinen zaplatit daň z převodu nemovitostí.

 

I zděděná nemovitost má úlevu

Často se stává, že někdo zdědí nemovitost a potřebuje ji vzápětí prodat. Kdy dědic nemusí platit daň z příjmů?

Možností je i tady více. Dědici, který je ve vztahu k zůstaviteli příbuzný v řadě přímé, manžel či manželka, se předně do pětileté lhůty mezi nabytím a prodejem, kdy je příjem osvobozen od daně, počítá doba, po kterou byla nemovitost ve vlastnictví zůstavitele.

Příklad: Paní Jiráková v létě zdědila po otci dům, který vlastnil přes dvacet let. Žije v bezdětném manželství v krásném bytě, na život v domě by si nezvykla, po domku netouží ani její manžel. Může dům okamžitě prodat, aniž by platila daň z příjmů.

Jinou možností pro osvobození od daně z příjmů je, když dědic bydlí ve zděděné nemovitosti aspoň dva roky, anebo kratší dobu a peníze by použil na bytovou potřebu.