Test třetí generace Nissanu X-Trail 1,6 dCi 4x4: cesta do města

Potenciálních zákazníků, kteří budou nostalgicky se slzou v oku vzpomínat na původní hranaté tvary předchozích dvou generací, bude jistě mnohem méně než těch, kterým se jednoduše bude líbit nynější moderní, zakulacený vzhled s mnoha módními prvky.

Bílá výplň zadních světel jako z garážového tunerského obchodu nám přišla nemístná, jinak nelze mít ke vzhledu výraznější výhrady. Notabene na velkých devatenáctipalcových kolech (standardem jsou „sedmnáctky“), které mělo testované auto. To je v kombinaci s pohonem 4x4 přesně ten typ SUV, který mnoho kupujících vyžaduje – lepší výhled, lepší nastupování, vysoké auto s částečně falešným pocitem větší bezpečnosti...

Uvnitř je spousta místa a platí to rovněž o zadních sedadlech, kde se dvojice cestujících může na kožených sedačkách pohodlně „rozvalit“.  Vepředu si rovněž stěžovat nebudete, v případě řidičova místa si lze volant i sedačku nastavit v patřičném rozsahu, dobře po ruce je i hlavice šestistupňové manuální převodovky (jediná volba, pokud chcete verzi 4x4). Mrzel nás ale špatný výhled šikmo vpřed skrz masivní A sloupky – tady se konstruktéři měli rozhodně snažit více.

Druhým přešlapem je pak jeden z nejhorších Isofix úchytů, jaký jsme za poslední dva roky u auta viděli: kovová oka pro nasazení dětské autosedačky jsou skryta opravdu důkladně. A ještě něco: dle zvyku japonských automobilek se po stisknutí příslušného tlačítka naráz zcela otevře/zavře jen okenní sklo u řidiče, u zbývajících tří musíte tlačítko mačkat opakovaně.

Zavazadlový prostor nabízí papírově solidních 550 litrů, kvůli dvojitému dnu ale na první pohled „kufr“ působí značně mělce. Sedačky se díky mezipodlážce sklopí do téměř absolutní roviny, a komu by při převozu zavazadel přece jen vadily, může je vyjmout. Potěšilo nás rezervní kolo ukryté na samotném dně zavazadlového prostoru. Naopak bychom uvítali více háčků pro uchycení zavazadel.

Víko pátých dveří se vyklápí relativně nízko (odhadem pod 185 cm), navíc elektronice trvá otevření a zavření dlouhé sekundy. Ručně byste to zvládli rychleji, ale to je úděl téměř všech elektricky výklopných pátých dveří napříč všemi automobilovými značkami. Oficiálně má X-Trail ve všech verzích užitečné zatížení 470 kilogramů, což není mnoho. Obvyklejší v tomto segmentu je hodnota o 100 až 150 kg vyšší.

Grafika navigace je sice zastaralá (funguje ale dobře a má velmi podrobně a aktuálně zpracované podklady, ukryté na SD kartě). Ovládání navigace i či audiosystému je snadné – částečně i díky českému překladu, který u palubního počítače chybí – německá konkurence ale nabízí ještě intuitivnější ovládání a má i hezčí grafický výstup. U X-Trailu nechyběla panoramatická parkovací kamera, která při pohledu z ptačí perspektivy opravdu pomáhá, opět ale platí, že německé prémiové automobilky mají výrazně jemnější grafický výstup.

Motor si můžete vybrat jakýkoli, pokud to bude přeplňovaná naftová šestnáctistovka původem od Renaultu. Můžete ji mít v kombinaci s šestistupňovou manuální převodovkou nebo automatem CVT. Přímo řazená převodovka je výtečnou volbou, řazení je přesné (v přechodu přes neutrál lehce hlasitější), odstupňováním si ale není vzhledem k zaměření tohoto středně velkého SUV na co stěžovat. Mimochodem: při tachometrových 130 km/h točí motor snesitelných 2500 otáček.

Jezdit se s X-Trailem dá i velmi svižně, nezasvěceným může zpočátku připadat, že řídí auto s vyšším zdvihovým objemem, auto je směrově stabilní a výrazněji netrpí ani bočním větrem. Na německé dálnici jsme drželi průměr 180 km/h (výrobcem udávané maximum činí o 6 km/h více).

Nutno však podotknout, že vozidlo bylo zatíženo pouze řidičem, při větším zatížení automobilu by se menší zdvihový objem projevil více; rovněž na tahání těžších přívěsů se hodí jiné kubatury, třebaže X-Trail může táhnout až dvoutunový brzděný přívěs.

Verze s pohonem 4x4 má otočný ovladač: nastavit si lze „natvrdo“ pohon jen přední nápravy, nebo můžete nechat elektroniku skrz elektromagnetickou spojku rozdělovat točivý moment dle potřeby. Je to odlišná situace od koncernu Volkswagen, který to nechává vždy na elektronice. U X-Trailu můžete sledovat přesun točivého momentu mezi nápravami, při klidné jízdě i po zasněžené vozovce jde 100 procent „na předek“.

Výhodou je, že máte k dispozici režim Lock pro jízdu mimo zpevněné cesty, který rozdělí točivý moment mezi nápravy v poměru 50:50.

Zato na okresních silnicích se o to více projeví evidentně komfortnější nastavení podvozku pro spíše ležérnější jízdu, jakkoli naordinovaná dieta přinesla větší hbitost i pocit lehkosti. I na devatenáctipalcových kolech nás překvapil nabízený akustický a vibrační komfort, který velmi účinně filtruje nerovnosti nejrůznějšího typu. Patrně jediné zklamání pak nastane při přejezdu příčné nerovnosti ve vyšší rychlosti, kdy se od zadní víceprvkové nápravy ozve zaznamenatelný ráz.

Celkově X-Trail splní to, co od něj většina řidičů bude očekávat. Je to velké, pohodlné auto, schopné projet i lehčí terén (světlá výška činí velmi slušných 21 centimetrů). Vadí omezená nabídka motorizací, někomu také může vadit příliš nízký zdvihový objem jediného pohonného agregátu v nabídce.

Chybou jsou i příliš široké přední sloupky, které zhoršují výhled. Naopak na úrovni nejlepších konkurentů je nabídka komfortních a bezpečnostních prvků (slepý úhel, udržení vozidla ve stopě, varování před čelní srážkou, automatické přepínání světlometů). Ceny jsou s ohledem na dobrou základní výbavu nastaveny rozumně, tuzemský importér má navíc často slevy. U dealera tak nebudete muset projevit kdovíjak dobré vyjednávací schopnosti, aby vám z prodejní ceny trochu slevil.