Ferrari za 35 tisíc. Děsivé i věrohodné repliky sportovních aut

Znáte rčení „Buď kvalitně, nebo levně”? Jako ve spoustu oblastí, dá se aplikovat i na sportovní auta. Buď musíte zaplatit spoustu peněz za špičkové auto a pak za jeho údržbu, anebo můžete za cenu výrazně nižší koupit repliku. A i u té platí, že čím je levnější, tím horší bude.

Vezměme za příklad levné, až komicky vypadající bílé „lamborghini”, které si postavil brazilský mechanik Edimar Souza Goulart. Pořízení Fiatu Uno - ano, vážně je tahle replika založená na starém fiatu - a přestavba zatím spolkly zhruba 13 tisíc realů, zhruba 76 tisíc korun.

Ovšem změnila se pouze karoserie. Jistě, připomíná model Aventador, ale snad každá část, každá linka na něm, je špatně. Technika se nezměnila, 6,5l V12 tu nečekejte, vůz pohání litrový motor o výkonu 55 koní. Zrychlení na stovku trvá více než 15 vteřin.

Goulart zveřejnil fotky své kreace před několika dny, ovšem stavba probíhala mnohem déle. Spolkla zatím zhruba rok a auto sice jezdí, ale ještě není hotové - potřebuje dopilovat detaily karoserie a nalakovat. Pravda, víc jako skutečný aventador už vypadat nebude.

Ale dobře, připusťme, že Goulartovo „Lamborguno”, jak ho překřtil brazilský web RevistaAutoEsporte, je aspoň svému předobrazu podobné. Jeho krajan Geovane Felix Ramos Santos se pustil do výroby vlastního LaFerrari.

Že to nedopadlo tak dobře, jsou slabá slova. Na tuhle věc zepředu musíte hledět vážně dlouho, než vám dojde, co to má být. Zezadu to je o něco lepší, tady LaFerrari trefí fanoušek tohoto italského plnokrevníka hned.

Santos postavil tohle auto doslova ze šrotu - je mechanikem v servisu motocyklů a díly pro tvorbu tohoto stroje sbíral po vrakovištích. Použil součástky z různých aut, a dokonce prý i autobusu. Pohon zajišťuje motor z motorky, ovšem není známo, o jakém výkonu.

Stroj byl dokonce levnější než Goulartovo „Lamborguno” - Santose přišel na 6 000 realů, tedy zhruba asi 35 tisíc korun. „Postavil jsem tohle roztomilé ferrari k vystavování, ne na každodenní jízdu,” uvádí ke svému stroji. Troufneme si odhadnout, že ho automobilka Ferrari na svůj stánek do Ženevy nepřizve.

Samozřejmě ne všechny repliky jsou děsuplné krabice, se kterými by se člověk projel jen proto, aby si ověřil, zda je jízda tak strašná, jak vůz vypadá, nebo ještě horší.

Krásný příklad tohoto faktu se před několika týdny objevil na prodej ve městě Burnaby na jihozápadě Kanady. Pokud neznáte skutečné Lamborghini Diablo VT 6,0 z let 2000-2001 jako své boty, tahle replika je od něj k nerozeznání.

Jediná dvě místa, kde si lze všimnout větších rozdílů, jsou zadní křídlo a výfuky. Ty mělo skutečné Diablo VT 6,0 jen dva a uprostřed zádě, nikoliv čtyři. A křídlo má trošku jiný tvar.

Základem tohoto vozu je trubkový rám, do kterého byl na správné místo, tedy mezi kabinu a zadní nápravu, vsazen třísetkoňový osmiválec z Chevroletu Corvette s manuálním pětikvaltem Porsche G50.

Adekvátní úsilí, které si stavba této repliky vyžádala, je i cena - 79 999 kanadských dolarů, tedy přes 1,3 miliónu korun. Za takové peníze skutečné diablo nekoupíte.

Další z čerstvých replik ukazuje, že nejen sportovní auta, ale i luxusní SUV se leckdo může snažit napodobit. Tohle, co vypadá jako Range Rover Evoque sražený v pračce, dřív bylo Maruti Vitara Brezza.

Je vyšší a užší a chybí mu loga Land Roveru a nápisy Range Rover, pochopitelně. A také nemá britské motory, pod kapotou zůstává dieselová třináctistovka o 90 koních s manuální pětistupňovou převodovkou.