Test BMW X2: Když větší je vlastně menší

Test tohoto auta nám připravil hodně chvil na přemýšlení. Ta první byla už před převzetím vozu. Komu je určeno auto, které je vlastně na stejné platformě, logicky by mělo být v hierarchii větší, a je přitom menší po všech stránkách. Proč?

Další otázka vyvstala, když jsme převzali klíče. Montérková modrá? Vážně?

Třetí otázka: Za co všechno můžou kila navíc?

Čtvrtá otázka: Milión?!

A otázka poslední zní: Je vůbec nějaké jiné moderní BMW, na které by z vedle stojícího BMW i8 zvedl řidič palec uznání?

Pojďme si je všechny zodpovědět pěkně popořadě.

BMW X1 a BMW X2 stojí na stejném podvozku (interně označovaném UKL), který má rozvor náprav 2670 mm. Samozřejmě že tu mírné změny jsou, ale není to žádná kompletní rekonstrukce pro nové auto. A tak lze očekávat, že X2 bude alespoň co do karoserie větší než X1. Jenže to tak není. Ve všech směrech je menší. Třeba na délku o 79 mm. Při přebírání jsme hned věděli, která bije. Tohle auto je výrazně kompaktnější záměrně. Ono nechce vypadat jako SUV. Je někde mezi řadou 1 a řadou X1. Přitom ale zkrácení jde na úkor převisů. Je to poznat hlavně z bočního pohledu, kdy třeba kabina pro cestující je dokonce posazena o kousek víc dopředu.

Je to také hodně o vzhledu. Zatímco X1 je takové to klasické SUV, tohle je auto tvarově modernější (podívejte se třeba na ty jiné ledvinky) a oslovující zcela jinou klientelu. V M paketu je to navíc auto opravdu fešácké a logo BMW na zadních sloupcích mu „oštemplují“ tu originalitu ve výrobní řadě mnichovské značky. Prostě auto se vizuálně moc povedlo.

Vnitřní prostor pak výrazně překvapil. I když menší auto, nelze mu upřít velkorysý vnitřní prostor. Zvlášť v oblasti loktů a ramen vepředu je tam až neskutečně místa. Škoda že koleno se neustále potýká s hranou u rádia a na konci testu jsme museli odtáhnout sedadlo o kousek dál a mít „dlouhé ruce“, protože se to už nedalo vydržet.

Vzadu je místa celkem dost, pokud máte tak do 185 cm. Se 190 cm se už cestující dotýká hlavou stropu, nikoliv však koleny předního sedadla! Kufr má objem 470 litrů. Na první pohled je to pěkný blábol, jenže pod podlážkou se ukrývá ještě jeden prostor, a to pěkně velký.

Pojďme na druhou otázku – montérková modř. V podzemních garážích, kde jsme auto přebírali, vypadala tahle modrá podobně jako na staré oktávce. Prostě korporátní modrá. Služebák jako vyšitý.

Jenže venku bylo všechno jinak. Tahle modrá je o odstín světlejší a autu neskutečně sedne. Ale opravdu. Tohle je přesně ta barva, která se během chvíle dostane do krve a pak už jen baví, jak ostatní lidi na ulici koutkem oka zahlédnou výraznou modř a donutí je to se otočit.

Před týdnem jsme tu měli v testu Mini Cooper S. Pod kapotou přeplňovaný zážehový řadový čtyřválec o objemu dva litry s výkonem 141 kW. Jeden den jsme Mini vrátili a druhý den jsme si vzali BMW s označením sDrive20i, a ejhle. Zase to samé. Ty samé parametry. Takže třeba točivý moment má 280 N.m při 1350 ot./min. Převodovka je dvouspojková, sedmistupňová, která řadí naprosto skvěle a snad jen v ECO módu jí trvá podřazování déle, než je nutné.

Jenže proč je tohle auto tak jiné, než je tomu u Mini? Proč se chová tak rozdílně? Třeba se víc houpe. Ano, to je nastavením podvozku. Také jsme odhalili, že stabilizace, která na nás blikala v Mini pravidelně jen kvůli tomu, že pod plynem se přední kola neustále protáčela. V zatáčkách auto drželo jako přibité, ani jednou nic nehlásilo. To BMW na nás varovně poblikávalo i v prudších zatáčkách. Často třeba jezdíme pražskou ulicí, která se trefně jmenuje Klikatá. Během kilometru jízdy s dvěma kruhovými objezdy zablikala celkem třikrát!

To je ten podvozek tak naladěný? Ale zase stačí pohled do technických parametrů. Zatímco Mini se pohybuje někde kolem 1100 kg hmotnosti, BMW je o 300 kg výš. A to je znát, je to znát na akceleraci, zatáčkách, náklonech. Tohle byla přesná ukázka toho, co dělají setrvačné síly (navíc v trochu vyšším autě).

Ale pokud odstoupíme od Mini a budu se zabývat X2 samostatně, auto jede perfektně. Je komfortní, volant přesně vede vůz tam, kam má (bez pohonu všech kol to zvládá na jedničku i na silnici zalité přívalovým lijákem), brzdy s vnitřní ventilací jsme neutahali, i když jsme se hodně snažili. Snad jen ta kola by chtělo trochu zmenšit, aby ten komfort byl ještě větší.

Cena BMW nebyla nikdy nízká. Jenže 850 200 korun za základ je opravdu hodně. Navíc je větší X1 i levnější. Naše auto s dvoulitrem a automatem a M výbavou pak už přeskočí milión korun. A to je už hranice, která má takovou tu psychologickou bariéru pro mnoho lidí. Dát za menší X2 víc než za větší X1? Ale ano. Ono to asi klukům z Mnichova vyjde. A víte proč? Protože tohle auto má velký sex-appeal. Tak velký, že i řidič z BMW i8 na světlech vztyčil pochvalně palec nahoru k tomuhle autu. Už jsme mu nestačili říct, že to není naše. Ale vlastně jsme to ani říkat nechtěli.