Alfa Romeo Spider: Italská filmová hvězda slaví 50 let

Když se Alfa Romeo Spider představila v roce 1966 veřejnosti na autosalonu v Ženevě, nikdo zřejmě netušil, že se bude vyrábět až do devadesátých let. A nutno říci, že s velkým úspěchem – poslední roky jejího života dokonce překonávaly prodeje z doby, kdy šlo o naprostou novinku. Popularita spideru tedy nebyla okamžitá, veřejnost ho přijala víceméně vlažně. Přitom šlo o špičkové moderní auto, které v polovině šedesátých let prakticky nemělo přímého konkurenta.

Design mělo na starosti studio Pininfarina, byl výsledkem evoluce různých konceptů, například řady Alfa Romeo Superflow a Spider Super Sport. Z těchto vozů sériové provedení převzalo například zaoblenou záď, kvůli které se mu začalo lidově přezdívat „osso di seppia“ čili sépiová kost.

Alfa Romeo Spider se původně měla jmenovat Duetto, automobilka uspořádala soutěž pro veřejnost, která názvy navrhovala, a hlavní cenou byl právě nový model. Vítězné označení však nebylo možné použít, už bylo zaregistrováno u jisté italské pekárny.

Celé to mohlo dopadnout mnohem hůř, lidé navrhovali i takové bizarnosti, jako názvy Pizza, Al Capone, Lollobrigida či Stalin. Oficiálně tak šlo o Alfu Romeo Spider 1600. V názvu se odráží použitý motor, celohliníkový benzínový čtyřválec s objemem 1570 ccm, rozvodem DOHC a dvěma dvoukomorovými karburátory Weber.

Oproti do té doby typickým britským roadsterům byla po mechanické stránce velmi dobře vybavená – na obou nápravách byly použity kotoučové brzdy a manuální převodovka měla pět rychlostních stupňů. Přední zavěšení bylo nezávislé, vzadu byla použita tuhá náprava.

S výkonem 109 koní a hmotností okolo jedné tuny šlo o slušně dynamický kabriolet, i když jízdní vlastnosti rozhodně nemohou být považovány za sportovní. Pozice za volantem byla typicky italská – ideální pro řidiče s krátkýma nohama a dlouhýma rukama.

V roce 1968 Alfa Romeo představila verzi 1750 Spider Veloce, která nahradila původní model. Ta dostala motor s objemem 1779 ccm a výkonem 118 koní, maximální rychlost vzrostla ze 185 km/h na 190 km/h.

V témže roce se objevilo také levné základní provedení Spider 1300 Junior, osazené motorem s objemem 1290 cm3 o výkonu 89 koní. Na americkém trhu Alfě Romeo velmi pomohlo obsazení spideru v úspěšném filmu Absolvent (Graduate) s Dustinem Hoffmanem, dle něj byla o mnoho let později pojmenována i jedna řada výbavy.

Nesmíme zapomenout na verzi s mechanickým vstřikováním paliva SPICA pro americký trh, která se objevila v roce 1969. Šlo o systém původně určený pro závodní Alfy 33 od divize Autodelta, díky kterému automobilka vyhověla přísným americkým emisním limitům.

Majitelé tomuto typu vstřikování příliš nedůvěřovali, proto nechávali své motory upravit pro využití klasických karburátorů, dnes jde o žádaný kus techniky s precizním mechanickým ústrojím, které za pomoci čtyř pístů a mechanického čerpadla přesně dávkuje palivo i s ohledem na teplotu motoru a atmosférický tlak.

Druhá řada Spideru 1750 Veloce s upraveným designem se představila v roce 1970. Liší se úhlem čelního skla, klikami, shora uchycenými pedály, palubní deskou, přední mřížkou a hlavně „useknutou“ zádí, proto se jí neoficiálně přezdívá Coda tronca.

V roce 1971 se do auta začal montovat motor s objemem 1962 ccm a výkonem 132 koní (Spider 2000 Veloce) vrátila se i původní verze 1600 jako junior, když nahradila menší jednotku o objemu 1,3 litru. Do nabídky také přišla vzácná targa s pevným kusem zadní části střechy, kovovým bezpečnostním obloukem ve stylu Porsche 911 a odnímatelnými panely nad posádkou – té vzniklo méně než dva tisíce kusů.

Rok 1982 znamenal pro spider další výrazné změny. Dvoulitrový motor dostal elektronické vstřikování paliva Bosch L-Jetronic, což výrazně zlepšilo jeho spolehlivost – auto pak například startovalo a jelo, kdykoliv majitelé chtěli. Zhruba v této době byl změněn stálý převod, což zlepšilo spotřebu, ale zároveň otupilo zátah pod plynem. Společně s vyztužením karoserie a tím pádem vyšší hmotností to znamenalo další omezení z hlediska jízdní dynamiky.

Motory s objemem 1,3 a 1,8 litru pak byly z nabídky vyřazeny. Úprava designu přišla v roce 1983, kdy se zvětšila zadní světla a o rok později přibyl výrazný černý plastový spoiler na hraně kufru. Přední trojúhelníková mřížka se zmenšila a spider byl k mání s luxusními prvky typu elektricky ovládaných oken či klimatizace.

Poslední vylepšení přišlo v roce 1989, kdy se opět dramaticky změnila záď. Tato čtvrtá verze dostala elegantní úzká světla s pásem nad poznávací značkou ve stylu modelu 164, nárazníky v barvě karoserie a přední mřížku zakomponovanou do nárazníku. Stále se prodávala s motory o objemu 1,6 a 2,0 litru a výkonem 106 či 122 koní (verze s katalyzátorem měla 117 koní), nyní však se vstřikováním paliva Motronic.

V nabídce se také poprvé objevila automatická převodovka, byť pouze třístupňová. Definitivní konec přišel v roce 1993, kdy se prodalo posledních 1956 spiderů z celkových 124 104 vyrobených kusů. Nástupcem se stal spider na bázi nového modelu GTV, vyráběný od roku 1995. Ten však nikdy nedosáhl slávy originálu, který vydržel na trhu dlouhých sedmadvacet let.