Polaris Slingshot: motorka s volantem a třemi koly

Slingshot (česky prak) od známého výrobce čtyřkolek Polaris působí při živém setkání zvláštním dojmem. Jednak je tato motorka-auto docela dlouhá (3,8 metru), ale i široká (1971 mm). Naopak výška stroje bez dveří a čelního skla či střechy je pouhý metr třicet, a co je podstatné, sedíte jen pár centimetrů nad silnicí.

Hmotnost bez provozních kapalin pak činí nikoli nezajímavých 764 kilogramů. Vepředu jsou osmnáctipalcová kola (225/45), vzadu mají impozantních 20 palců (255/35). Brzdy jsou jednopístkové a na všech třech kolech mají stejný rozměr litinového disku – 298 mm.

Interiér je voděodolný (sedadla, řadicí páka, multimediální systém), posádka se ale při dešti musí chránit dobrým oblečením nebo zastavit někde pod mostem, stejně jako na motorce. Oba cestující mají tříbodový bezpečnostní pás, airbagy byste zde hledali zbytečně a kupodivu chybí i topení, které by mohlo odvádět horký vzduch od vepředu umístěného motoru.

Upřímně vzhled polarisu mě příliš neuchvátil (ale nemůžu o něm říct, že by byl ošklivý), a když jsem se dozvěděl pořizovací cenu, napadlo mě jediné: další stroj na machrování, pokud máte zbytečných 800 tisíc korun. Jenže pak jsem usedl za volant a začaly se dít věci.

Přestože se slingshot vyrábí v USA, český importér vám ho dodá do týdne, maximálně 14 dnů. Belgický sklad drží stovku motorek, takže dodání k zákazníkovi je nebývale rychlé. Na výběr jsou tři barvy karoserie (červená, černá, stříbrná), jinak se výbava nikterak nespecifikuje. V Česku je celkem 11 prodejních a servisních míst.

O pohon se stará 2,4litrový čtyřválec o výkonu 173 koní (129 kW) při 6400 otáčkách a 227 Nm při 4700 otáčkách. Registrační značka je pouze vzadu, což poskytuje docela dobrou výhodu před stacionárními radary.

Třebaže je tento stroj homologovaný jako motocykl (skupina L5e), stačí řidičský průkaz skupiny B, a dokonce není pro jízdu v Česku povinná ani helma (vřele ji ovšem doporučujeme, minimálně kvůli odletujícím nečistotám nebo kamenům). Na dálnici se slingshot moc nehodí, každopádně za známku ušetříte, protože u motocyklů není povinná.

Atmosférický 2,4litrový čtyřválec má fantastickou odezvu, kterou už v moderních autech skoro nenajdete. Šlápnete na plyn a cítíte okamžitou reakci – slingshot se za dunění výfuku okamžitě žene vpřed. Když se podíváte na „papírové“ parametry, není to na dnešní dobu nic moc (stovka za 6,5 sekundy), jenže když sedíte za volantem pár centimetrů nad zemí, je vnímání rychlosti v úplně jiné dimenzi.

Když ve 120 km/h brzdím před zatáčkou, připadá mi, že jedu minimálně o čtyřicet padesát kilometrů v hodině rychleji. Nedovedu si představit, jaké to je, když pojedete maximální konstrukční rychlostí – 220 km/h. Spotřebu paliva výrobce neudává, nádrž má objem 37 litrů a stačí ji plnit 91oktanovým benzínem. Inu, americký motor jede skoro na všechno...

Manuální „háčko“ funguje výborně, dráhy jsou krátké a „kvalty“ tam padají s chirurgickou přesností. Spojka zabírá v jasně definovaném úseku, pokud to umíte v normálním autě, tady se rozjedete hned napoprvé. A uzpůsobení brzdového a plynového pedálu úplně vyzývá k tomu, dát při podřazování meziplyn.

Trochu rozpačitý jsem z řízení, které má skoro tři otáčky mezi dorazy. Kolem středové polohy chybí potřebný cit, a třebaže nelze říci, že by celkově bylo spojení s předními koly špatně nastavené, úplně ideální to není. Určitě by pomohlo strmější řízení s rychlejšími reakcemi a nahrazení elektromechanického posilovače hydraulickým (anebo ještě lépe, puristům nechat možnost mít řízení bez posilovače).

Ale co je vynikající, to jsou jízdní vlastnosti. Tím, že má polaris poháněné zadní kolo, na které se přenáší celý točivý moment, působí při prudkém přidání plynu hodně neklidným dojmem. A to je – pokud se to naučíte ovládat – vynikající. V zatáčkách cítíte, jak má záď tendence vybočit, a to i při zapnuté stabilizaci (zasahuje později, a pokud si věříte, jde plně vypnout). Na rozvité okresce musíte při větší rychlosti neustále řídit, protože neklidná záď vám cestuje zleva doprava.

Tento kříženec mezi motorkou a autem možná není hezký, ale v lidech vzbuzuje úsměv nebo minimálně zájem, málokdo se neotočí. Za celou tu krátkou půlhodinovou vyjížďku se za slingshotem podívaly desítky lidí. Všichni motorkáři, které jsem cestou po berounských okreskách potkal v protisměru, mě zdravili. Tahle věc je na letní víkendové vyjížďky jako stvořená.

Ano, je drahá (cca 810 000 korun, záleží na kurzu eura a koruny), a ano, vypadá opravdu divně (věc názoru). Ale když jí odpustíte přehnaně měkce se propadající pedál brzdy a až příliš lehký převod řízení, jde o výbornou hračku pro dospělé.