Krocení Suzuki v rakouské zimní škole smyku

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud podivný, řekl by možná o letošní „jarní“ zimě klasik. V Česku sice na horách nasněžilo, na většině míst ale minimálně do půlky ledna nebylo po sněhu ani památky. A nedostatek sněhu potrápil i Winterfahrtraining arénu v rakouském Thomatalu (nedaleko Lungau, kde najdete desítky kilometrů sjezdovek, přičemž mnoho z nich se nachází nad 2000 metrů nadmořské výšky), která obvykle s nedostatkem sněhu problémy nemá. Na poslední chvíli ale nasněžilo a my jsme mohli vyrazit krotit čtyřkolky od Suzuki.

Všechny modely od Suzuki měly pohon 4x4, ten je ale technicky odlišný. Zatímco v menších modelech od Suzuki systém elektronicky snímá okamžik proklouznutí předních kol a pomocí rozdělovací převodovky přenáší výkon skrz hřídel na zadní kola, v případě kizashi jde o sofistikovanější systém, napojený na elektronickou stabilizaci (ESP).  Systém ale musíte aktivovat tlačítkem AWD; nefunguje tak, že připojení zadní nápravy řídí výhradně elektronika (jako je to například u mezinápravové spojky Haldex, kterou využívá mj. koncern VW). U kizashi se zadní kola připojí přes elektronicky řízenou vícelamelovou spojku i přes kola zadní nápravy. Poměr rozdělení točivého momentu mezi nápravy je nejvýše 50:50.

Jak to funguje v praxi? Velmi dobře, což jsme si ověřili během 650 km dlouhé cesty přes Linz a Salzburg, kdy tamní dálnice nečekaně zasypal čerstvý sníh. Systém 4x4 fungoval i při rozjezdu do zasněženého kopce v zapadlé alpské vesničce – při zapnutém pohonu pouze přední nápravy auto i při citlivém zacházení s volantem a plynovým pedálem klouzalo, stačilo ale zapnout pohon 4x4, trochu si couvnout a kizashi pak bez problémů vyjelo uklouzaný kopec. Velký podíl na tom samozřejmě měly zimní pneumatiky, bez nich je i čtyřkolka na sněhu špatně ovladatelná.

Kizashi je poměrně těžké auto, které se žel neprodává v kombinaci dieselový motor a pohon 4x4, pohon obou náprav máte pouze k bezstupňové automatické převodovce. Japonský výrobce ani nenabízí karoserii kombi, takže v Evropě to má kizashi docela těžké. V zasněžené aréně, ve které se pořádají kurzy zimní jízdy, bylo kizashi i s vypnutým ESP stabilní, rozhodit záď do efektního driftu byl ale docela problém.

To v případě lehčího a menšího SX4 nebo ještě lépe swiftu (auto velikosti fabie, které lze koupit i jako čtyřkolku, což je v daném segmentu poměrně unikátní) bylo o dost jednodušší. Jednoznačně se při porovnání čtveřice modelů od Suzuki ukázalo, jak je lehčí auto s nižším těžištěm  nejenom zábavnější, ale co je důležitější – lehčeji ovladatelné. Zkoušené kizashi s nízkým těžištěm i přes vyšší hmotnost přinášelo na zasněžených cestách dostatek jistoty a stability, chyběla mu ale hravost.

Zajímavé bylo porovnat i pneumatiky – dva testovací modely SX4 měly rozdílné obutí – jeden měl patnáctipalcové pneumatiky, druhý širší „šestnáctky“. Ovladatelnost auta s menšími pneumatikami byla o dost jednodušší, auto se tak často nedostávalo do smyku a celkově bylo stabilnější.

Velký rozdíl je i při jízdě s ESP – díky řízenému přibrzďování jednotlivých kol je o dost jednodušší udržet vůz v požadovaném směru, musíte ale počítat s poměrně citelným omezením výkonu. Jistě, při výraznějším  překročení nájezdové rychlosti není samospasitelný ani systém stabilizace, jeho pomoc je stejně jako v případě ABS, zejména na silnicích s horší adhezí, neoddiskutovatelná.

A překvapivě hodně může pomoci i klasická parkovací brzda, která z moderních automobilů čím dál více mizí: když je už jasné, že auto nepojede tam, kam chcete vy, vyšlápnutí spojky (odpojí hnací moment od motoru)  a korigování ruční brzdou je často jediný účinný způsob, jak se vyhnout překážce. Chce to ale hodně cviku.

A na závěr několik tipů od rakouských instruktorů: pokud se vyhýbáte na sněhu či ledu překážce, netočte příliš volantem, stačí jenom malý úhel natočení. Důležité je také dívat se tam, kam chcete jet a ne na překážku a zatočit volantem včas. Pokud brzdíte, u vozidel vybavených ABS držte sešlápnutý brzdový pedál i při vyhýbacím manévru (většina řidičů to ví, ale většina na to v praxi zapomíná!). Na pedál brzdy šlapejte rychle a hodně razantně – podle rakouských instruktorů byste na pedál měli šlapat tak razantně, jako když chcete sešlápnout plechovku.