Článek
"Nechceme to oddalovat, schvalování může trvat ještě několik měsíců, přitom VZP peníze velmi potřebuje. Zvýšení plateb vládním nařízením jsme vzali jako určitou nouzovou variantu," řekl Rath. Za celý rok by tak do pojištění přišlo navíc 3,3 miliardy. Zdravotnictví ročně pohltí 200 miliard korun, z toho kolem 170 miliard se točí i ve zdravotních pojišťovnách.
Pravidelná valorizace plateb státu je zakotvena v zákonu o veřejném zdravotním pojištění, ketrý schválila Sněmovna. Nyní čeká na projednání v Senátu a podpis prezidenta. VZP si nevezme úvěr
Další Rathův plán na ozdravení VZP však narazil u vedení pojišťovny. VZP si zatím nehodlá pořídit překlenovací úvěr, který by měl největší zdravotní pojišťovně pomoci překonat obtížnou finanční situaci. Pětimiliardový úvěr pro VZP podporovali ministr zdravotnictví Rath a nucený správce VZP Antonín Pečenka. Vedení VZP v čele s prozatímním ředitelem Josefem Čekalem chce případnou půjčku podrobit důkladné analýze.
"Pro daný okamžik je to správné rozhodnutí," komentoval rozhodnutí VZP nepožádat o úvěr Čekal. Podle něj by nyní úvěr nebyl pro pojišťovnu vhodný. Vzít si jej bude možné, pokud se finanční situace VZP zlepší a dluhy se sníží. "Letos určitě ne," dodal prozatímní šéf VZP.
Úvěr odmítala v minulosti i odvolaná ředitelka VZP Jiřina Musílková. Podle ní by mohla policie kvalifikovat půjčku jako úvěrový podvod, neboť VZP nyní nemá peníze na splácení. Podle Musílkové by se úvěr musel pohybovat kolem 11 miliard korun, aby měl opodstatnění.
Správní rada VZP si vyžádala další analýzu, která má vyhodnotit všechny případné zdroje pojišťovny. Počítá se například se zvýšením odvodů státu za nezaměstnané, děti, studenty či důchodce.
VZP Musílkové poděkuje
Správní rada VZP usoudila, že se pojišťovna rozejde s bývalou ředitelkou Musílkovou gentlemanským způsobem. Musílková tak dostane od VZP za její činnost pro pojišťovnu děkovný dopis.
Správní rada se skládá z 30 členů, třetina křesel patří státu. Po třetinách zástupců v ní mají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Ministr Rath však prosazuje změny ve způsobu volby rady. Podle navrhovaného zákona by celou radu měla volit jen Sněmovna, sestavovala by se zčásti podle politického klíče.