Hlavní obsah

Na Marsu řádil gigantický písečný vír, stoupal do výšky 20 kilometrů

Sonda obíhající kolem Marsu zachytila na povrchu planety mohutný písečný vír. Takové víry se čas od času na tamních rozlehlých pláních vyskytují, tenhle byl však výjimečný. Stoupal až do výše 20 kilometrů.

Na Marsu řádil gigantický písečný vírVideo: NASA

 
Článek

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter zaznamenala gigantický vír už 14. března, nyní americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil záznam tohoto jevu.

Ďábelský vír po sobě zanechal v povrchu planety zřetelnou, zhruba 65 metrů širokou rýhu. Byl ale mnohem vyšší než pozemská tornáda. Ohromující výšku 20 kilometrů vědci spočítali na základě délky stínů, které vír vrhal.

Přestože atmosféra na Marsu je mnohem řidší než na Zemi a atmosférický tlak je tam ve srovnání s naší planetou zhruba setinový, větry, které tam vanou, jsou dostatečně silné na to, aby vyvolaly dramaticky vypadající události. Ve sledované oblasti lze v prašném povrchu pozorovat mnoho rýh, které jsou pozůstatky řádění právě takových mohutných vichrů.

Písek by člověku poškrábal hledí na skafandru

Pozorování větrů na Marsu má velký význam i pro přípravu případné lidské mise na tuto planetu. “Kvůli nízké hustotě atmosféry Marsu s vámi ani velmi rychlý poryv větru nezatřese,” tvrdí vědci z Arizonské univerzity. “Nicméně tyto větry vynesou do ovzduší mnoho částic písku a prachu, které mohou snadno a rychle poškrábat hledí skafandru, pokud by se průzkumník ocitl uvnitř takového monstra,” doplnili.

Větry jsou na Marsu stejně jako na Zemi živeny ohříváním atmosféry slunečním zářením. Také písečné víry se tvoří na obou planetách stejně. Jsou to rotující sloupce vzduchu, které jsou viditelné díky písku nebo prachu, který vzdouvají ze země. Na rozdíl od tornád se tvoří zejména za jasného dne, kdy je povrch rozpálený od slunečních paprsků natolik, že začne rapidně ohřívat vzduch nad sebou. Ten začne rychle stoupat a při kontaktu s chladnějším vzduchem začne rotovat.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter sleduje rudou planetu od roku 2006. Za tu dobu poslala na Zem víc informací, než všechny předchozí mise na Mars dohromady.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám